Fauna a flora Sardinie

Sardinie je obdivovaná pro rozmanitost flóry a fauny. Od března do května ostrov hraje barvami.

Oficiálním symbolem Sardinie je pivoňka.

Fauna

Sardinie oplývá vzácnými a často ohroženými druhy zvířat, jen ojediněle se vyskytujícími na území Evropy. Mezi tyto početné druhy se řadí i ty, jejichž endemický výskyt je omezený většinou na Sardinii a Korsiku, nebo žijí výlučně právě na území Sardinie.

Nejtypičtějším savcem sardinské fauny je muflon, předek ovce domácí, jíž se velmi podobá. Žije v horských oblastech ve střední části ostrova, v dubových lesích a na horských loukách a pozná se podle bílého sedla na zádech, které kontrastuje se zrzavým kožichem, a podle spirálovitě zatočených rohů samců.

V některých lesích na Sardinii se vyskytuje veverka sardinská, jejíž počet se zvyšuje poté, co málem vyhynula kvůli pytlákům.

Důležité je také plemeno poníka Achetta divoce žijící na vysoké čedičové náhorní plošině Giara v srdci Sardinie.
Oslík bílý je zvláštní druh žijící v národním parku Asinara, po kterém je ostrov pojmenován.
Sardinská kočka divoká patří do poddruhu evropské kočky divoké, rozšířené v severní Africe, na Korsice a na Sardinii. Tento savec se živí malými hlodavci, zajíci, ptáky a obojživelníky a loví nejčastěji v noci. Je podobný kočce domácí, se kterou se někdy kříží.

Sardinský netopýr ušatý je netopýr, který se vyskytuje pouze na Sardinii, objevený teprve nedávno v roce 2002. Jedná se o objev mimořádného významu, jelikož je to jediný endemický savec nejen na Sardinii, ale v celé Itálii. Dostal jméno po svých velkých ušiskách.

Z dalších savců jmenujme vzácného jelena sardinského, prase divoké, vysokohorkou dlouhosrstou kozu, daňka skvrnitého a např. lišku.

Z dravých ptáků zde žije Falco eleonorae (ostříž jižní neboli sokol eleanořin), druh hnízdící koncem léta v koloniích. Obývá Sardinii spolu s více než 400 páry na ostrovech oblasti Sulcis a podél útesů zálivu Orosei.

Začátkem listopadu ptactvo migruje směrem na Madagaskar. Název tohoto druhu je odvozen od sardinské královny jménem Eleonora Arborejská, která svým zákonem (Carta de Logu, 14. stol.) zakázala lov sokolů a vybírání jejich hnízd s cílem chránit aristokratický zvyk lovu sokolů, jež nepřímo chránil sokolovité druhy před vyhynutím.

Orel královský je největší dravec Itálie, pokud nepočítáme supa, jehož 30 párů přežívá v severozápadní části Sardinie. Rozpětí křídel u samic orla královského může dosahovat až 2,20 metrů, u samců je toto rozpětí křídel menší. Více exemplářů tohoto dnes chráněného druhu se vyskytuje v alpském pásmu, na Apeninském pohoří a na Sicílii a 50 párů žije na Sardinii.

Na obloze můžete rovněž spatřit hojně se vyskytující racky, supy, kormorány a také plameňáky, kteří se zdržují v mořských lagunách.

Vzácností je na Sardinii tuleň středomořský, který se dříve vyskytuje už pouze v zálivu Cala Gonone.

Flóra

Ze stromů je nejdůležitější korkový dub, jehož je Sardinie významným pěstitelem, což ji činí jedním z největších exportérů korku v Evropě. Korkové duby rostou především v centrální části a na severu ostrova. Již při prvním pohledu na jejich kmeny upoutá jejich sloupaná kůra a sytě hnědá barva kmenů. Na Sardinii najdeme ale i jiné druhy dubů jako dub červcový, cesmínový a dub šipák. Podél pobřeží rostou středomořské borovice, pinie, cypřiše…najdete zde také palmy, které byly ovšem na Sardinii dovezeny. Z dalších dřevin jmenujme olivovník evropský, fíkovník a chlebovník.

Z bylin zde narazíte na naleznete zde jalovec, myrtu, levanduli, rozmarýn, tymián, orchidej, brambořík, pryšec.

Pro Sardinii je nejtypičtější křovinatý porost zvaný středozemní „macchie“, který jako zelený koberec pokrývá velké plochy při pobřeží. Je to takové křoví či houští, které jsložené z mnoha druhů keřů a jiných rostlin. A jaký další porost naleznete mezi macchí? Je to především jalovec, vřesovec dřevinný, pryšec křovinný, olenadr, kručinka, hlodáš evropský, planika, ale také orchidej, kosatec, rozmarýn, levanduli, šalvěj lékařskou, ostropestřec mariánský, tymián a mnohé další. Nejprolulejší je ovšem myrta obecná, ze které se vyrábí typický sardinský likér „Mirto“. Z červených bobulí myrty vzniká červené „Mirto“, z listů pak „Mirto“ bílé.

Na Sardinii nechybí ani rostliny, které nejsou původní a které zkrášlují především přímořská letoviska a města. Jedná se o opuncii, bouganvilleu, akácii a agáve.